DRUHY ANIMACÍ
ČÁSTEČNÁ ANIMACE (Partial animation)
- se rozumí
animaci, která je pouze součástí budoucího obrazu. Obvykle jde o animaci, která
doplňuje např. live action, nasnímané plate, nebo grafiku, která je animací
oživena. V tomto případě jsou na animaci kladeny ještě další požadavky, jako je
přizpůsobení charakteru animace již nasnímanému obrazu, jak z hlediska
geometrie, tak světel a hry. Parciální animace bývá často harmonickou součástí
výsledného obrazu, ve kterém divák často nemá šanci poznat, jak tento obraz
vznikl. Animace může vznikat jako jakákoliv z jiných animovaných technologií s
tím rozdílem že není finálním obrazem.
ERASURE ANIMATION
Animace
kresby křídou či uhlem pomocí mazání a dokreslování. Vytváří se podobně jako
animace olejovými barvami, ale animování křídou se kreslí na hrubší papír, aby
křída či uhel zůstala dobře na papíře. Podobně jako u malby ol. Barvami lze
scénu dotvářet dokreslování či mazáním. Animátor musí být též zručný kreslíř. Suchá
křída- Piotr Dumala, Polsko: roztírá, dokresluje, maže prsty, co záběr to jeden
karton, formát většinou A3. Zločin a trest, Franz Kafka, Něžná, Les…
GRAFICKÁ ANIMACE
Druh
stop-motion animace vyrobené pohybujícími se dvourozměrnými kusy různých materiálů.
Mezi
příklady patří Terry Gilliam s animovanou sekvencí z Monty Python a Létající
cirkus, Michel Ocelot (Les Trois Inventeurs 1980, film spadá lehce pod
kategorii loutkového filmu)
CHUCKIMATION
Jednoduchá
animace s aktéry, kterou provándí neviditelná ruka. (princip her dětí s
panáčky, koníčky..) à Stéphane Aubier, Vincent Patar: Panika v městečku (A Town
Called Panic r.2009).
KRESLENÁ ANIMACE (Cartoon, hand-drawn
animation, animated drawings)
Nejstarší a
donedávna nerozšířenější druh animace. Animátor obrázky či fáze kreslí buď na
papír nebo na průhlednou fólii (ultrafán), ty si připevňuje na tzv.
prosvětlovací stůl, jehož součástí je průsvitné sklo a lampa, která svítí pod
ním a tím prosvítí jednotlivé papíry, takže má animátor přehled o nakreslených
fázích. Většina animátorů-kreslířů si nejprve nakreslí hlavní fáze, kde zachytí
nejdůležitější momenty pohybu a pak mezi ně dokresluje jednotlivé mezifáze. Zdeněk
Miler (Jak krtek ke kalhotkám přišel r.1957), René Goscinny, Albert Uderzo
(Asterix a Kleopatra r.1968 a 12 úkolů pro Asterixe r.1976), Hayao Miyazaki
(Princezna Mononoke 1997, Cesta do fantazie r.2001), Zdeněk Smetana (Konec
krychle r.1979)
LOUTKOVÁ ANIMACE (PUPPET ANIMATION)
Má v České
republice dlouholetou tradici. Jejím velcí průkopníci byli právě Jiří Trnka a
Břetislav Pojar. Tito dva režiséři zdokonalili loutky a jejich snímání
technologicky i technicky. Kromě toho uvedly do filmového života nový žánr –
loutkové filmy, které se značně lišily od dětských filmů jak svým obsahem tak i
skladbou.Práce s loutkovou animací je velmi podobná klasickému hranému filmu.
Je potřeba postavit scény, vyrobit rekvizity, svítit a hýbat s kamerou. Rozdíl
je v tom, že herci jsou loutky se speciální kostrou, scény a rekvizity jsou
malé a snímání se realizuje technikou SMA.
Loutky
mohou být různé, ať už klasické složené z kostry, na niž se připevňuje
hlavička, případně i ruce a oblečení, nebo vytvořené z různých materiálů,
například z plastelíny. Loutka se pomocí drobných šroubů připevní na scénu, aby
nepadala, a animátor jí pak pozvolna pohybuje, přičemž každý pohyb snímá.
Jiří Trnka
(Ruka r.1965, Kybernetická babička r.1962, Špalíček r.1947, Sen noci
svatojánské r.1959); Jiří Barta (Krysař r.1985); Aurel Klimt (O kouzelném zvonu r.1998, Fimfárum
I. a II.); Tim Burton (Mrtvá nevěsta
Tima Burtona, Frankenweenie)
MALBA NA SKLO
Animace se
provádí na skle, na které se nanáši malba olejovými barvami. S olejovými
barvami se pracuje z jednodo logického důvodu – pomalu schnou a vy s barvou
můžete do jisté doby dělat fáze a pokusy jaké chcete – ovšem někdy jsou i
olejové barvy na animátora krátké :) Animátor
musí být velmi dobrý malíř. K vytvoření scény potřebujete naprosto dokonale
čisté sklo, kvalitní štětce, které nepelichají, spoustu čistých hadříků a
hodného sponzora na olejové barvy :). Pak se vám s největší pravděpodobností
bude hodit malířská škrabka, díky které odstraníte buď již naštěstí nasnímaný
frame, či vám pomůže dokonale odstranit kus práce, která vám zaschla a vy ji
nestačili dodělat a vyfotit – a od znova. A tvůrci? Moc animátorů se do tohoto
druhu animace nežene, ale jsou mezi námi i tací, kteří svá díla zvládli
dokončit a co víc – je to fascinující podívaná!
MULTI-SKETCHING (Skicování během vyprávění)
Animaci
vymysleli Rusové někdo v průběhu kreslí obrázek, pro politické talk-show atp.,
prostřídání s mluvením, chytli se toho Američané, ti to ale využili pro děti-
kreslíř vypráví a kreslí, musí to být dobrý kreslíř, kreslí dál a dál, nemaže.
OBJEKTOVÁ ANIMACE (Object animation)
Neživé
objekty, věci či předměty jsou nasnímané stejným způsobem jako loutka.
Předmětem
se po nasnímání pohybuje cca 2mm, ale záleží na druhu předmětu a také na tom,
jak hladkou chcete animaci mít. Průkopníkem je Garik Seko s filmem Ex libris z
roku 1982. Pochází z Gruzie, ale svou animátorskou dráhu zaslíbil naší zemi.
Působil u nás až do své smrti, tedy do roku 1994.
Dalšími,
které tato technika nadchla, byli Jiří Barta a Jan Švankmajer.
PÍSKOVÁ ANIMACE (Animace sypkých materiálů)
Animovat se
dá prakticky cokoli, záleží jen na animátorově fantazii. Velice zajímavé
animace vznikají například i kreslením do mleté kávy, animováním korálků,
syrových těstovin nebo ovoce a zeleniny a dalšími materiály.
PIXILACE
Je to druh
animace, kdy animujete živou bytost či předmět. Objektem animace se pohybuje
velmi pomalu. Princip je založen na stop motion animaci – frame by frame. Každý
drobný pohyb jednoduše nasnímá fotoaparát. Při výběru herce – objektu animace,
je důležité pečlivě vybírat. Základem je je jeho trpělivost a ochota, bez té
film úspěšně nelze dokončit :) Další rada – začínáte -li s pixilací či s
animací obecně, vybírejte si tak, aby snímaný člověk neměl dlouhé – rozpůštěné
vlasy (pokud ovšem živost vlasů není vaším záměrem). Jestliže jste si i přesto
vybrali dlouhovlasého člověka, dejte si pozor, aby se tento prvek nestal
rušivou částí obrazu.
Pixilace je
dnes mezi studenty velmi oblíbenou technologií animace. Nemusíte vyrábět loutky
a můžete se teoreticky velmi snadnou cestou vyhnout kresbě či malbě. Je to
poměrně rychlá animace, která se dá sfounkout během pár dní. Ale pozor. Pokud
si pixilaci vybíráte z těchto důvodů, nebude výsledek nic moc a můžete ho
přesunout rovnou do koše nebo s pixilací radši vůbec nezačínejte.
Rada zní:
pixilaci si vyberte jenom tehdy, pokud ji chcete udělat tak, abyste se za ni
nemuseli stydět. V podsložce naleznete několik pixilací. Některých velmi
zdařilých, jiných o trochu slabších. Insirujte se jimi a zkuste to také! Pixilace
mimojiné není žádná novinka. Už dříve, ještě když nebyly na stop motion animaci
profesionální programy, si tuto technologii oblíbili námi dobře známí tvůrci.
Například:
Jan
Švankmajer (Jídlo, 1992); Peter Gabriel (Videoklip Sledgehammer); Jiří Barta (Na
půdě)
PLASTELÍNOVÁ ANIMACE
Tato
technologie je velmi podobná loutkové animaci. Jako hlavní výtvarný materiál se
používá plastelína, popřípadě jiné plasty, které mají povrch simulující
plastelínu. Jednotlivé fáze se ručně přeanimovávají. Loutky mají kovovou
kostru, aby unesly tíhu plastelínové hmoty. Tato animace / modelace umožňuje
všestranněji pracovat se změnami objemu a výrazu modelovaného objektu, protože
materiál se dá během jednotlivých fází libovolně přidávat, ubírat nebo měnit.
Výhodou
této technologie je vysoká tvárnost a amorfnost hmoty. Tuto technologii velmi
zpopularizoval Nick Park /Aardman animation sérii Walace a Gromit.
PLNÁ ANIMACE (totální; full animation)
Její pricip
byl údajně vynalezen Francouzem Emilem Cohlem v roce 1911, pak přes 50 let
metoda totální animace ležela ladem,
a znovu ji
geniálně uplatnil kanadský autor Frederic Back a Alexandr Petrov. Nepřerušený
plynulý pohyb linky nahrazují pohyby kamery a střihu. Frédérik Back (Muž, který
sázel stromy r. 1987)
PLOŠKOVÁ ANIMACE je nejstarší animační
technika. Spočívá v skládání jednotlivých snímků z připravených dvourozměrných
rekvizit, například obrázků vystříhaných z papíru, nebo tvarů vystříhaných z
textilu. Je časově i finančně úspornější než kreslená animace. Využívá se při
ní plochých postaviček, rekvizit i pozadí, které se vystřihnou do
požadovaného
tvaru z papíru, pohlednic, látky nebo zfotografií. Vše se položí na rovnou
podložku (většinou na animační sklo), nad níž se připevní kamera nebo digitální
fotoaparát. Pak přichází na řadu animátor, který postavičky rozpohybuje a
každou fázi snímá kamerou nebo fotoaparátem. Postavičky se skládají z
jednotlivých částí, s nimiž animátor pohybuje (hlava, tělo, ruce, nohy, …).
V
současnosti celá řada ploškově animovaných filmů vzniká v počítači pomocí
různých animačních softwarů – místo dvourozměrných předmětů se skládá výsledný
snímek ze srovnaných dvourozměrných obrázků. Z českých tvůrců pracoval s
ploškovou animací třeba Karel Zeman (například Čarodějův učeň) nebo Zdeněk
Smetana (například Rákosníček). Ze zahraničních tvůrců používal ploškovou
animaci například Terry Gilliam ve svých pracích pro Monty Pythonův létající
cirkus. Seriál Městečko South Park, který také používá ploškovou animaci, je
zajímavý tím, že první díl byl natočen klasicky, ale pak tvůrci přešli k
počítačové animaci a pomocí ní natočili zbylé díly.
POČÍTAČOVÁ ANIMACE
Vzniká v
počítači za pomoci animačních programů, kterých je v dnešní době celá řada.
Může jít jak o 2D animaci (ploškovou), tak o 3D animaci, ta se v dnešní době
těší čím dál větší oblibě a zastiňuje dokonce i klasickou kreslenou animaci. Věnují
se jí zejména velká zahraniční studia, nejvíce ve Spojených státech, kde
počítačová animace dosahuje nejvyšší úrovně hlavně zásluhou průkopnického
studia Pixar. 2D animace – upravována pomocí 2D bitmapové grafiky nebo 2D
vektorové grafiky. 3D animace – aby bylo možné manipulovat s 3D objektem, je
nutná digitální kostra.
POLOPLASTICKÁ ANIMACE (Relief himation)
Je vlastně
jakýsi přechod mezi animací dvojrozměrnou (ploškovou) a trojrozměrnou
(loutkovou). Používají se při ní loutky, které jsou ze zadní strany ploché, aby
bylo možno položit je na animační sklo, kde s nimi pak animátor pohybuje. Miroslav
Štěpánek, Břetislav Pojar (Potkali se u Kolína r.1965) či Zahrada (B.Pojar),
loutky řezané na půlku, hraje se na skleà, kombinace s kresleným filmem,
kresleno na ultrafán bílou barvou (kreslená část) loutka vyřezaná z močoviny,
sklo musí být stále čisté.
ROTOSCOPING (Kopírování pohybu živých aktérů do
kresby)
Okno po
okně se obkresluje pohyb živých herců. Christian Volckman (Renaissance r.2006),
Richard Linklater (Temný obraz r.2006), Andy London (A Letter to Colleen 2007),
Bob Sabiston (Grasshopper r. 2003, The Even More Funtrip r.2007), Matěj Smetana
ROZFÁZOVANÁ ANIMACE (Puppetoons)
Každá
loutka má několik různých fází hlaviček, které se při pohybu vyměňují. Loutka
je tak obohacena o grimasy.
George Pal
(Tulips Shall Grow1942, The Little Broadcast r.1943); Nick Park ve filmu
Slepičí úlet použil stejnou technologii, podvedl ale George Pala s tím, že je
to jejich vynález, jelikož použili oddělitelné zobáky a pusy
SILUETOVÝ FILM (Animace siluet, stínové divadlo)
Varianta
výřezu animace, v níž postavy jsou podsvícené a je viditelná pouze silueta. Průkopnice Lotte Reiniger
(Cinderella Fly,Dobrodružství prince Achmeda r.1926, pauzák, nahoře osvíceno, v
70.letech používala i barevné osvícení, sépiové či červené zabarvení, v
podstatě princip thajského stínového divadla).
realizační
technika ploškového animovaného filmu spočívající v animaci tvarů vystřižených
z černého či šedého papíru na bílém podkladu. Průkopnicí s. f. byla ve 20. letech
20. st. L. Reinigerová.
STOP MOTION ANIMATION (SMA)
Stop
motion, pookénková nebo fázová animace je technika animace, při níž je reálný
objekt mezi jednotlivými snímky ručně upravován a posouván o malé úseky, tak
aby po spojení vyvolala animace dojem spojitosti. Hlavní výhodou této techniky
je, že dovoluje animovat téměř cokoli. Po jednotlivých fázích lze hýbat nejenom
objekty, ale i samotnou snímací kamerou, nebo celým pozadím. Nevýhodou je velká
časová náročnost. Například celovečerní snímek točený technikou stop motion se
běžně realizuje celých pět let.
·
Stop Motion Animation je základním a tradičním
snímacím postupem, jehož výstupy se používají jak v dramatických útvarech -
animované filmy, dětské televizní pořady, tak i v reklamách a v parciální
animaci.
·
Loutková animace je součástí SMA. Animovanými objekty
jsou zde loutky se speciální kostrou, která umožňuje udržení fáze v jakémkoliv
nastavení těla.
·
SMA se v současnosti téměř výlučně snímá digitálními
kamerami s vysokým rozlišením (2K a výše). Stop Motion Animace klade vysoký
důraz na technologii a kvalitu modelů, animační zručnost (pohyb objektů –
animace) a na nasvícení objektů.
ŠPENDLÍKOVÁ ANIMACE (Pinscreen)
Tuto metodu
animace vymyslel a používal Alexander Alexeïeff a Claire Parkerová. Jedná se o
otočný rám, ve kterém je síťka – v ní se nachází přes půl milionu špendlíků.
Při jejich nasvícení vzniká stín, který lze měnit zasouváním a vysouváním – k
tomu se používají různé předměty jako válečky apod. Po každé expozici se
kompozice špendlíků nepatrně změní a tím se vytváří animace. Techniku dále
využil a zdokonalil Jacques Drouin a Břetislav Pojar.
WALL-PAINTED ANIMACE
Pro některé
z vás to možná není žádný objev, ale my jsme z toho nadšení! Tento druh animace
je v České republice neobjeveným kouzlem a doufáme, že se toho někdo brzy ujme.
V zahraničí je už několik skupin, které se na animaci po zdech oprýskaných a
nevyužitých budov zaměřují. Jedná se o animaci, kde necháváte fáze fázemi a jde
jen kupředu. Tím je myšleno, že se nesnažíte zamaskovat místo, kde byla již
nasnímaná fáze namalována. Wall-painted animation je jednoduše animace na zdi
pomací malby – místo animačního stolu, skleněných desek a ateliéru jste na
čerstvém vzduchu a fáze malujete přímo na zeď. Je to obrovský trend, který se
stává více a více oblíbený. Pokud by vás
wall-painted animation oslovila, je tu pár bodů, bez kterých se nehnete.
1) Spolehlivý
a šikovný tým, kde každý ví co je jeho práce a dělá ji dobře. Je to základ,
který je velmi důležitý. Bez fungujícího týmu nemůže vaše dílo skončit jinak
než tragicky nebo alespoň s nervama na
dranc.
2) Dobré
finanční prostředky – barvy jsou dnes velký špás. Zkuste oslovit sponzora,
mohla by to pro něj být originální reklama.
3) Vhodná
místa pro animování. Vyberte si lokaci/e, kde se můžete vyřádit a nikdo vám
nebude překážet a naopak. Pokud jste si vybrali místo, kde se ještě stále
pohybují lidé, váš produkční bude mít hodně práce s povoleními. Jestliže dáváte
přednost opuštěným komplexům apod. dejte si pozor, jestli budovy nejsou až moc
zchátralé – zdraví nadevše. Těmito zásadami se drži i tvůrce, který si říká BLU.
Další hesla související s tvorbou animovaných
filmů:
KOMBINOVANÝ FILM; TRIKOVÝ FILM; LATERNA MAGIKA; THAUMATROP; KINEOGRAF; PRAXINOSCOP;
FILMOVÁ KAMERA; FLEISHER STUDIO; DISNEY STUDIO; LINETEST; ULTRAFÁN; ANIMÉ; MANGA;
MULTIPLÁN; TABLET; FILMOVÝ TRIK; ANIMACE PŘÍMO NA FILMOVÝ PÁS; MATERIÁLOVÁ
ANIMACE
